Martin byl po porodu v inkubátoru. I přesto, že mu byla udržována stálá teplota i vlhkost vzduchu a byla mu prováděna oxygenoterapie, má dnes závažné zrakové obtíže, je téměř slepý.
V důsledku poškození nervové soustavy je i vážně mentálně postižený. Projevuje se to ve sníženém fungování v komunikaci, v sebeobsluze, v běžném domácím životě, v sociálních dovednostech, v rozhodování o sobě, o zdraví a bezpečí, ve funkční vzdělavatelnosti, v organizaci volného času a práce.
Jeho rozumové a adaptivní schopnosti jsou snížené, proto se neobejde bez podpory druhých lidí. Nezbytné potřeby, porozumění, pomoc a oporu mu v jeho životě zajišťuje nejen maminka, ale i celá rodina i přátelé.
Ani jemu se ale nevyhýbají běžné bolesti těla. V důsledku postižení jsou svaly v neustálém napětí. MFK terapie cílila zároveň na regeneraci pohybového aparátu a na oblast psychosomatických projevů, rozvoj společné komunikace a důvěry. Na závěr Martin říká: „Musí se člověk pročistit, jak to udělat, aby se to nemuselo opakovat.“